Morfologická forma a její význam

Při rozboru jazykových jednotek se sleduje vztah mezi formou a mezi obsahem. Pokud jde o kvalitu daného vztahu, lingvisté zkoumají, zda, event. jakým způsobem se významová složka promítá do své formální realizace. Vztah mezi formou a významem je arbitrární a konvenční. Pokud jde o kvantitativní stránku vztahu forma – význam, sleduje se poměr mezi formou a počtem významových jednotek. Určitá forma může vyjadřovat více významů. Některé formy mají stejný nebo podobný význam, často se však liší frekvencí, stylem, významovými nuancemi. Popisuje se rozdíl mezi přístupem sémaziologickým (ten v popisu češtiny pro cizince dominuje) a onomaziologickým, který nabízí nové možnosti popisu mluvnického systému češtiny.

When language units are analysed the relation between the form and meaning is investigated. Looking at quality of the relation, linguists study if, and possibly also how, the semantic component is reflected in the formal realization. The relation between the form and meaning is arbitrary and conventional. Focusing on the quantitative aspect of relation between form and meaning, the ratio of a form to the number of its meanings is studied. One form may have several meanings. Some forms have the same or similar meaning, however they usually differ in frequency of use, style or there is a subtle semantic variation. There are two approaches: semasiological (which is predominant in description of Czech for foreigners) and onomasiological which offers new possibilities for the description of Czech grammar system.